Ministerstvo životního prostředí přidá peníze do Dešťovky, města vyzývá k čerpání

Na projekt Dešťovka má MŽP k dispozici další peníze. Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky Oldřicha Vlasáka ale program nemá větší vliv z hlediska šetření vody. "Má význam ve smyslu propagace, že si každý uvědomí, že voda je drahá a měli bychom s ní lépe hospodařit. Opatření bych si ale dokázal představit jiná a efektivnější," řekl na semináři.

Velké rezervy jsou podle Brabce v tom, jak především ve větších městech zadržovat vodu a lépe s ní hospodařit. Problémem jsou tepelné ostrovy a málo zeleně. "V Operačním programu Životní prostředí na to máme miliardu korun. Peníze zatím čerpalo zhruba 20 měst a obcí," poznamenal Brabec a vyzval obce a města k tomu, aby si například v rámci rekonstrukcí udělaly velké nádrže na dešťovou vodu pod komunikacemi. K tomu slouží program Velká dešťovka.

Důležité jsou podle ministra i projekty v tzv. umělé infiltraci. "Je to izraelský způsob, jak pomoci přírodě zasakovat lépe a více povrchových vod do podzemní kasičky, odkud si je v případě potřeby vezmeme. Na příští rok máme připravené dva pilotní projekty, které by se následně kopírovaly ve stovkách obcí," řekl Brabec.

Již dříve MŽP zdvojnásobilo program na podporu projektů obcí na nové zdroje pitné vody. "Během roku a půl mohlo 300 obcí začít vrtat nové studny, prohlubovat vrty. Program jsme pak okamžitě zdvojnásobili a dnes máme 600 milionů korun na to, abychom mohli pokrýt dalších až 500 obcí. Jsou to většinou lokální zdroje vody pro obyvatele," uvedl.

Tento týden se také uskuteční první zasedání vědecké platformy. "Rozhodli jsme se ji založit podle britského vzoru, kde mají národní platformu v boji proti přírodním katastrofám. Vědci budou lépe koordinovat své výzkumné úkoly, kdy stát jasně zavelí, jaké má v oblasti výzkumu priority," dodal Brabec.

Společně s ministerstvem zemědělství pracuje MŽP na protierozní vyhlášce, která by měla stanovit hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru ohrožení a opatření k jeho snížení. "Ochrana zemědělské půdy v Česku by měla být rozšířena na 25 procent, což je víc než dvojnásobek proti dnešku. Erozní případy budou monitorovány a budou existovat kritéria, jak vymáhat škody. Pokud se například ukáže, že zemědělec je v erozně ohrožených půdách a přitom neudělal patřičná opatření, budou velmi výrazné sankce a bude možné sáhnout i na dotace," upozornil Brabec.