Na evropské uhelné společnosti, jako jsou RWE, EPH, PGE a ČEZ, doplácejí kvůli znečištění ovzduší všechny evropské státy.

Nejde jen o  zhoršené zdraví evropských obyvatel, ale také o peníze. Externí náklady na provoz těchto firem se šplhají k miliardám eur.

Vyplývá to z rozsáhlé studie s názvem Poslední nádech. Jak energetické firmy otravují v Evropě vzduch, jejíž českou verzi dnes organizace Greenpeace představila. Podle dat jsou hned dvě z pěti firem, které nejvíce otravují vzduch nad Evropou, české. Na druhé příčce skončil Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského a na čtvrté polostátní gigant ČEZ. Jejich podnikatelské aktivity tak mají přímou souvislost s nemocemi a předčasnými úmrtími obyvatel spádových oblastí, které jsou zasaženy zplodinami těchto firem. Studii zveřejnila česká pobočka Greenpeace před dnešní valnou hromadou firmy ČEZ.

Devadesát jedna elektráren způsobilo přes sedm a půl tisíce předčasných úmrtí, tři tisíce nových případů bronchitidy, sto třicet sedm tisíc astmatických záchvatů.

Greenpeace po firmě ČEZ žádá, aby zveřejnila, co plánuje udělat se svými uhelnými elektrárnami. Zároveň ekologická organizace požaduje, aby společnost tyto elektrárny neprodávala privátním firmám, ale aby je v  zájmu české společnosti a zdraví obyvatel postupně odstavovala. To se týká především elektrárny Počerady, která je podle studie úplně nejhorší elektrárnou ČEZ z hlediska znečištění a zdravotních nákladů. ČEZ se přitom už jednou pokusil elektrárnu prodat – jednomu z  nejkontroverznějších podnikatelů u nás, Pavlu Tykačovi. Bylo to v roce 2017 a lze předpokládat, že v příštím roce se o to polostátní firma pravděpodobně pokusí znovu. Tykač má totiž na nákup elektrárny opci. Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, k tomu říká: „O nesouhlasu s prodejem Počerad chtěli na dnešní valné hromadě mluvit minoritní akcionáři, ČEZ ovšem tento bod z agendy vyškrtnul. Je pravděpodobné, že i přes nesouhlas státu jako majoritního vlastníka a  přes zamítnutí prodeje dozorčí radou v roce 2017 se vedení ČEZu právě teď potají s Tykačem domlouvá na prodeji elektrárny. A nechce, aby mu do toho kdokoli – a nedejbože nějaký akcionář – mluvil.“

Zdraví musí být prioritou

Prodej uhelných elektráren jiným firmám není jediná kontroverzní aktivita firmy ČEZ, kterou zpráva zmiňuje. Kritizuje také účast uhelných firem na žalobě proti novým emisním stropům pro znečištění ovzduší, stavbu nové uhelné elektrárny v Mělníku, či rozšíření dolu Bílina.

Podle Davea Jonese, hlavního analytika studie Poslední nádech, je míra znečištění extrémní problém a zdraví občanů Evropské unie se musí stát prioritou : „Nejhorší společnosti jsou RWE a EPH. Spalují víc uhlí než ostatní společnosti, a to v hustě obydlených oblastech, a spalují nekvalitní hnědé uhlí, tedy to úplně nejšpinavější palivo. Výsledky studie jasně ukazují, že evropské vlády a především ta německá musí tento problém řešit a naplánovat ukončení výroby elektřiny z uhlí co nejdříve.“

Studie Poslední nádech ukazuje skryté náklady na těžbu a spalování uhlí díky pokročilé analýze dat týkajících se emisí elektráren a  povětrnostních podmínek při jejich vypouštění. Z ní jasně vyplývá, že pouhých deset společností je zodpovědných za dvě třetiny zdravotních dopadů v roce 2016. Devadesát jedna elektráren způsobilo přes sedm a půl tisíce předčasných úmrtí, tři tisíce nových případů bronchitidy, sto třicet sedm tisíc astmatických záchvatů. Náklady na zdravotní péči takovýchto onemocnění se v Evropě blíží dvaadvaceti miliardám.