Chrudim staví sportovní halu a proto odmítlo dotaci na separační dvůr
Chrudim se zatím nepustí do dlouho připravované výstavby separačního dvora a re-use centra pro odpady v průmyslové zóně Západ. Již přislíbenou evropskou dotaci z programu ITI Hradecko-pardubické aglomerace město odmítlo, protože má před sebou další nákladné projekty. Neznamená to ale, že by separační dvůr nikdy nevznikl, řekl dnes novinářům radní Aleš Nunvář (Piráti).
"V tuto chvíli řešíme sportovní halu, chceme stavět druhou a třetí etapu zároveň. Nemůžeme si dovolit stavět nákladný separační dvůr. V tuto chvíli jsme dotaci odřekli a počkáme i na situaci na trhu s odpady. V momentě, kdy by to pro město začalo být nezbytné, můžeme separační dvůr stavět i po etapách nebo v budoucnu bude třeba zase dotace," uvedl Nunvář. Pode starosty Františka Pilného (ANO) by v úvahu připadal evropský dotační program IROP, kde by dotace pokryla i větší část nákladů než z programu ITI.
Celkové náklady na projekt se odhadovaly na 180 milionů korun. Z programu ITI na něj Chrudim měla přislíbenou dotaci asi 40 milionů korun. "Jedná se o velice finančně náročnou akci, na kterou město nemá peníze. Vlastní podíl města je přibližně 132 milionů korun v cenách roku 2025 a víme, jak ceny postupně narůstají," uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci).
Na projekt již město získalo ve společném řízení územní rozhodnutí a stavební povolení. Separační dvůr byl navržen jako areál v průmyslové zóně, kde se mají odpady třídit a předávat k dalšímu využití. Město chtělo vybudovat provozní budovu, technické zázemí, váhu, sběrný dvůr, třídicí linku a překládací stanici. Součástí projektu byly oplocení, zpevněné plochy a komunikace, inženýrské sítě a trafostanice. Kolem areálu měl být zelený pás stromů, střecha provozní budovy měla být osazena fotovoltaickými panely s minimální plochou panelů 90 metrů čtverečních. V zastřešených halách se měly skladovat a třídit odpady, hlavně plasty a papír. Slisované by se pak odvážely k dalšímu využití.
Proti původním plánům neobsahuje projekt kompostárnu, protestovali proti ní obyvatelé blízké části Markovice. Obávali se zvýšeného hluku, zápachu, prašnosti a zvýšení dopravní zátěže. Poukazovali také na možné snížení hodnoty svých nemovitostí. Biologicky rozložitelný odpad z Chrudimi by se mohl vozit do kompostárny v pardubické části Dražkovice.
Separační dvůr je součástí společného projektu Centra pro komplexní využití odpadů (CEKVO). Firma Služby města Pardubic – Odpady na něm spolupracuje s Chrudimí a společností UGI Pardubice s cílem vytvořit první regionální centrum cirkulární ekonomiky, které bude zpracovávat odpad z Chrudimska a Pardubicka. Podle Nunváře odklad výstavby separačního dvora v Chrudimi ostatní součásti projektu neohrozí.