Do pondělí 31.10.2022 lze podávat připomínky ke Spalovně nebezpečných odpadů v Rybitví u Pardubic

Spalovna Synthesia Rybitví

OZNÁMENÍ


O zveřejnění přepracované dokumentace k záměru zařazenému v kategorii I, bod 53 podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Záměrem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí předkladatele AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10, IČ: 493 56 089„ je Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“

Každý může zaslat své písemné vyjádření k dokumentaci Ministerstvu životního prostředí, odbor posuzováni vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 – Vršovice, do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení záměru na úřední desce Pardubického kraje, dokumentace byla zveřejněna dne 29.9.2022, lhůta pro podání připomínek k dokumentaci tak uplynev pondělí 31.10.2022. Do oznámení lze také nahlédnout v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, česká informační agentura životního prostředí http://www.cenia.cz/eia a na stránkách Ministerstva životníhoprostředí http://mzp.cz/eia , pod kódem záměru MZP493.

 

Vzor: 

Jméno občana/spolku/sdružení
(IČ spolku)
Ulice a číslo popisné
PSČ a obec

Ministerstvo životního prostředí
Odbor posuzování vlivů na životní
prostředí a integrované prevence
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10
Kód záměru MZP493

Vyjádření ve smyslu ust. § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí, v platném znění, k dokumentaci o hodnocení vlivu záměru „Modernizace
spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“ obchodní společnosti AVE CZ
odpadové hospodářství s.r.o. na životní prostředí
Kód záměru MZP493
Jsem dotčenou osobou ve smyslu § 3 písm. i) zákona č. 100/2001 Sb., jelikož jsem obyvatelem
Statutárního města Pardubice, které může být záměrem negativně ovlivněno, a to především
zátěží ze zvýšení nákladní dopravy a s tím spojeným rizikem při přepravování nebezpečného
odpadu přes území města a dále i riziky, vyplývajícími z případné havárie zařízení. Realizace
záměru může také mít vliv na zhoršení kvality ovzduší ve městě zvýšením přítomnosti
škodlivých látek z emisí zvažovaného záměru. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a
statistiky je již nyní okres Pardubice jedním z nejpostiženějších regionů s ohledem na výskyt
rakoviny, a to jak u mužů, tak u žen. Proto další navyšování rakovinotvorných látek v ovzduší
v našem regionu v podobě emisí spalovny nebezpečných odpadů považuji za krajně
nezodpovědné.
Tímto podávám v zákonem stanovené lhůtě nesouhlasné vyjádření k danému záměru
s následujícím odůvodněním:
…………………………………
………………………………....
…………………………………
Domnívám se, že v dokumentaci jsou následující nedostatky či pochybení:
…………………………………..
………………………………….
……………………………………..

Vzhledem k uvedeným nedostatkům jsem přesvědčený, že není možné k výše uvedenému
záměru vydat souhlasné stanovisko

V Pardubicích dne …………………… Podpis ………………….
Pozn.:
Každý může zaslat své písemné vyjádření k dokumentaci Ministerstvu životního prostředí,
odbor posuzováni vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Vršovická 65, 100 10
Praha 10 – Vršovice, do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení záměru na úřední
desce Pardubického kraje, dokumentace byla zveřejněna dne 29.9.2022, lhůta pro podání
připomínek k dokumentaci tak uplyne v pondělí 31.10.2022. Do oznámení lze také nahlédnout
v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, česká informační agentura
životního prostředí http://www.cenia.cz/eia a na stránkách Ministerstva životního prostředí
http://mzp.cz/eia , pod kódem záměru MZP493

 

Možnosti z kterých lze vycházet od spolku Arnika:

Návrh připomínek k přepracované dokumentaci EIA záměru „Modernizacespalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“
1) V dokumentaci je uvedeno, že v Pardubickém kraji vzniklo v roce 2020 67 422 t (nebezpečného) odpadu, z nichž většina obsahuje uhlovodíky. V Podkladech pro odpadové hospodářství pro nebezpečné odpady (‘Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhovéhohospodářství OPŽP 2021 – 2027 Nebezpečné odpady’, 2020) se uvádí, že např. půdu kontaminovanou ropnými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky lze zpracovat metodamibiotechnologickými. Biotechnologických zařízení je v obou krajích dohromady 5. Podobně jetomu v případě kapalných odpadů, které lze zpracovávat dle své podstaty v deemulgačních neboneutralizačních stanicích, tlakovou oxidací, Fentonovou oxidací a jejími modifikacemi,fotochemickou oxidací s ozonem nebo peroxidem vodíku nebo jinými specifickými metodami proanorganické znečištění (‘Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhového hospodářství OPŽP 2021 – 2027 Nebezpečné odpady’, 2020). Alternativními způsoby lze zpracovávat kaly (sušárny kalů, kompostování atd.) nebo odpady zezdravotnictví, viz přehled na str. 170-171 v ‘Podklady pro oblast podpory odpadového aoběhového hospodářství OPŽP 2021–2027 Nebezpečné odpady’, 2020. Odpady s obsahem PCB (str. 52) mají být odstraněny do roku 2028 environmentálně šetrně, tzn. ideálně v souladu seStockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech – nespalovacími technologiemi(Non-combustion Techniques for POPs Waste Destruction | IPEN, no date). Podklady se (str. 90)dále věnují i návrhu alternativ spaloven zdravotnického odpadu, a to zařízením k dekontaminaciodpadů – tzn. takovým zařízením, jejichž činností nevznikají POPs. Konstatuje rovněž, že existuje prostor pro zlepšení u předchozího článku v nakládání s nemocničními odpady – v lepším třídění Na O odpadů, takže zde existuje prostor pro zlepšení nakládání s odpady v souladu s evropskouodpadovou legislativou.Z výčtu alternativ výše v porovnáni s dokumentací vyplývá, že pro spalovnu moc kategorií odpadů nezbývá. V souladu s evropskou odpadovou legislativou by měla být dána přednost všempředchozím krokům, než je konečné odstranění odpadů spálením. Žádáme, aby spalovnaneodstraňovala odpady, se kterými lze nakládat jinými, k životnímu prostředí šetrnějšímimetodami zpracování odpadů. Žádáme rovněž o vyřazení několika desítek skupin odpadů, kterépodle Katalogu odpadů nejsou považovány za nebezpečné, a především těch, které nejsou nebezpečné a spadají pod komunální odpady. Zároveň žádáme o vysvětlení, jak bude záměr zapadat do strategií nakládání s odpadem EU a jak je bude pomáhat naplňovat, když nebude respektovat výše uvedené. 2) Dokumentace uvádí bilanci POPs do ovzduší, ale převážná většina POPs, které její činnostívznikají, končí v pevných odpadech (popílek, popel, ...), z hlediska Stockholmské úmluvy by se aleměly započítávat i POPs přenesené v odpadech. Nezapočtení dioxinů (PCDD/Fs) v odpadech jejedním z hlavních nedostatků dokumentace EIA, protože jejich přítomnost bude značně ovlivňovati způsob nakládání s odpady ze spalovny. Při překročení limitu 15 ng TEQ/g bude třeba doplnittechnologii o rozklad dioxinů – například Base-catalysed Decomposition (BCD). Pro porovnánímůže sloužit limit ve všech tocích ze spalovny, a to 5 ug I-TEQ/t spáleného odpadu (Japonsko) nebo informace o emisích do pevných zbytků v odborné literatuře u state-of-the-art zařízenípodobné kapacity. Žádáme opětovně doplnění bilance dioxinů do dokumentace.
www.arnika.org/toxicke-latky bankovní účet: 240 061 5687 / 2010IČ: 709 478 05 Fio banka, Praha 13) Případová studie ze Španělska, uvedená v Hodnocení zdravotních rizik, pochází ze článku typureview, který se snažil vytvořit přehled studií o vlivech spaloven odpadů (komunálních inebezpečných nebo průmyslových) na zdraví obyvatel v jejich okolí. Autoři sami uvádějí, ževýsledky bývají rozporuplné a je více než jasné, že velice záleží na zvolené metodice výzkumu apřípadu. Výzkumem vztahu spaloven nebezpečného odpadu a výskytem rakoviny souvisejícís emisemi PCDD/F se zabývala podle přehledu článku za posledních 20 let 6 studií, z nichž:- první potvrzuje zvýšení rizika sarkomu měkkých tkání ve vzdálenosti 2 km od zařízení (v Itálii)(Comba et al., 2003).- druhá, v Koreji, potvrzuje zvýšení hladiny PCDD/F v krvi obyvatel, žijících v okolí spalovnynebezpečného odpadu, zároveň i zvýšený oxidační stres (Leem et al., 2003).- třetí (rovněž ve Španělsku, jako v přejaté případové studii) potvrzuje nadměrné riziko všechdruhů rakoviny, vč. rakoviny plic ve městech v blízkosti španělských spaloven. U spalovny komunálního odpadu v Barceloně, Katalánsku dokonce výrazné zvýšení rizikanádorů pohrudnice a žlučníku (u mužů) a žaludku (u žen) a významné rizikonehodgkinovských lymfomů, avšak bez významného zvýšení rizika úmrtí na rakovinu (García-Pérez et al., 2013).- ve čtvrté nebylo možné učinit závěr kvůli použitému statistickému modelu, nicméněvýsledkem je zvýšený výskyt rakovin v blízkosti některých spaloven průmyslovéhoodpadu (Querejeta and Alonso, 2019).- pátá, provedená v Anglii, ukazuje, že není zvýšené riziko výskytu rakoviny nebo úmrtív blízkosti velkých spaloven průmyslového odpadu (Reeve et al., 2013).- šestá, opět článek typu review, konstatuje, že škoda na zdraví, způsobená přítomnostíspalovny nebezpečného odpadu je malá, pokud je detekovatelná, nicméně, žeodpadová politika by měla být nastavena tak, aby minimalizovala negativní efekty nazdraví a životní prostředí (Block et al., 2015).Případová studie, uvedená v příloze dokumentace, v hodnocení zdravotních rizik, se zabývalahladinou PCDD/F a kovů v tělech obyvatel, žijících v okolí spalovny nebezpečného odpadu, kterázahájila provoz v roce 1999. Monitorována byla od roku 1998 průběžně, po cca 5 letech.V průběhu let se hladina PCDD/F v krvi snižovala z původních 27 I-TEQ/g tuku v roce 1998.Případová studie se zabývala pouze hladinou PCDD/F v krvi, nesledovala výskyt onemocnění,která mohou dioxiny způsobovat, a které shrnují studie v bodech výše. Hladina PCDD/F se siceza sledované období snížila, nicméně se stále jedná o karcinogen, který nemá tzv. prahovouhodnotu a jako karcinogen působí v jakémkoli množství. V závěru autoři komentují, že se jedná ovíce než 20 let starou studii, což je také doba (20 let trvající expozice), po které je zajímavé dělatepidemiologickou studii a ta teprve s konečnou platností stanoví zdravotní rizika pro obyvateležijící v sousedství. Tento závěr byl v Hodnocení zdravotních rizik vynechán. Vynechány bylyrovněž příklady studií, které pro spalovnu nevycházely pozitivně (uvedené v bodech výše).Žádáme o doplnění těchto studií do hodnocení zdravotních rizik a jejich porovnání aokomentování.4) V hodnocení zdravotních rizik (v části epidemiologické studie) jsou dioxiny jako karcinogenybagatelizovány, přestože se jedná o karcinogen kategorie 1 podle IARC (List of Classifications –IARC Monographs on the Identification of Carcinogenic Hazards to Humans, no date), je u nějuvedeno „potenciální“, což by odpovídalo skupině 2. Žádáme o opravení této informacev dokumentaci.5) Jak bylo nedávno prokázáno (Arkenbout, 2018) v Nizozemí, krátkodobé měření emisí tak, jakje nastaveno v Závěrech o BAT pro spalování odpadu a v české legislativě, není dostatečné,protože probíhá po velice krátký časový úsek (např. 6-8 hodin pro krátkodobý odběr vzorku),
www.arnika.org/toxicke-latky bankovní účet: 240 061 5687 / 2010IČ: 709 478 05 Fio banka, Praha 1což je zhruba 0,0001, tzn. 0,01 % doby provozu zařízení a výsledné emise dioxinův dlouhodobém a krátkodobém měření se tak mohou zásadně lišit. Navrhujeme opětovněpoužití semi-kontinuálního měření emisí dioxinů už proto, že ho doporučuje Stockholmská
úmluva. Systém se jmenuje AMESA (https://www.envea.global/s/emissions-en/permanent-samplers-emissions-en/amesa-d/) a je vhodný pro měření emisí PCDD, PCDF a jiných POPs.
6) Látky typu PFAS nejsou spalovacím zařízením dostatečně destruovány, jak se lze dočístv Rollinson (2022) a zůstávají jako součást popela. Protože zařízení má v plánu spalování kalů,které PFAS obsahují (Fredriksson et al., 2022), měli by se autoři dokumentace zabývat tím, žepřidají do hodnocení zdravotních rizik kapitolu o PFAS a jejich vlivech na zdraví a přidají bilancinebo alespoň odhad toho, kolik PFAS spalovna ročně emituje do odpadů. Opětovnězařazujeme tuto připomínku.7) V zařízení bude docházet ke spalování plastových obalů (znečištěných nebezpečnými látkami), plastových odpadů, hoblin a třísek, které mohou obsahovat bromované zpomalovačehoření. Ty jsou prekurzorem vzniku bromovaných dioxinů (PBDD/F), které mají podobné účinkyna lidské zdraví, jako jejich chlorované verze. Žádáme o sledování koncentrace PBDD/Fv pevných odpadech produkovaných spalovnou, protože bylo současně zjištěno, že se PBDD/Fskumulují ve škváře a popelu ze spalování odpadů, stejně jako nerozložené bromovanézpomalovače hoření, např. PBDE (Tu et al., 2011). Žádáme rovněž o doplnění charakteristikodpadů o informace o obsahu bromu a jeho sloučenin.8) Podobně, jako byl ve zmíněné španělské studii v HZR prováděn monitoring dioxinů a kovů vkrvi s cílem určité transparentnosti, mohly by v případě dioxinů být k dispozici veřejnostivýsledky semi-kontinuálního měření (PCDD/F), jednorázového měření emisí PBDD/F a výsledkyanalýz pevných zbytků po spalování odpadů z hlediska nebezpečných vlastností odpadů. Žádámeo zveřejňování výše uvedených výsledků z hlediska transparentnosti.
LiteraturaArkenbout, A. (2018) ‘Hidden emissions: A story from the Netherlands - Case study’. Zero Waste Europe.Block, C. et al. (2015) ‘Incineration of Hazardous Waste: A Sustainable Process?’, Waste and BiomassValorization, 6(2), pp. 137–145. Available at: https://doi.org/10.1007/s12649-014-9334-3.Comba, P. et al. (2003) ‘Risk of soft tissue sarcomas and residence in the neighbourhood of anincinerator of industrial wastes’, Occup Environ Med, 60(9), pp. 680–3.Fredriksson, F. et al. (2022) ‘Per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS) in sludge from wastewatertreatment plants in Sweden — First findings of novel fluorinated copolymers in Europe includingtemporal analysis’, Science of The Total Environment, 846, p. 157406. Available at:https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2022.157406.García-Pérez, J. et al. (2013) ‘Cancer mortality in towns in the vicinity of incinerators and installations forthe recovery or disposal of hazardous waste’, Environment International, 51, pp. 31–44. Available at:https://doi.org/10.1016/j.envint.2012.10.003.Kašpar, A. and Tížková, V. (2022) ‘Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice’.Leem, J. et al. (2003) ‘Health survey on workers and residents near the municipal waste and industrial
www.arnika.org/toxicke-latky bankovní účet: 240 061 5687 / 2010IČ: 709 478 05 Fio banka, Praha 1waste incinerators in Korea’, Ind Health, 41(3), pp. 181–8.List of Classifications – IARC Monographs on the Identification of Carcinogenic Hazards to Humans (nodate). Available at: https://monographs.iarc.who.int/list-of-classifications (Accessed: 20 October 2022).Non-combustion Techniques for POPs Waste Destruction | IPEN (no date). Available at:https://ipen.org/non-combustion-techniques (Accessed: 21 October 2022).‘Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhového hospodářství OPŽP 2021 – 2027 Nebezpečnéodpady’ (2020). MŽP.Querejeta, M.U. and Alonso, R.S. (2019) ‘Modeling air quality and cancer incidences in proximity tohazardous waste and incineration treatment areas’, in Second International Workshop on DataEngineering and Analytics (WDEA 2019), pp. 108–122.Reeve, N.F. et al. (2013) ‘Spatial analysis of health effects of large industrial incinerators in England,1998–2008: a study using matched case–control areas’, BMJ Open, 3(1), p. e001847. Available at:https://doi.org/10.1136/bmjopen-2012-001847.Rollinson, A.N. (2022) Toxic fallout - Waste Incinerator Bottom Ash in a Circular Economy. Zero WasteEurope.Tu, L.-K. et al. (2011) ‘Distribution of polybrominated dibenzo-p-dioxins and dibenzofurans andpolybrominated diphenyl ethers in a coal-fired power plant and two municipal solid waste incinerators’,Aerosol and Air Quality Resarch, 11(5), pp. 596–615.