Jsme jako Zelená pro Pardubicko mezi nimi: Apel 150 spolků adresovaný poslancům: při povolování staveb chceme chránit životní prostředí

Spolek Zelená pro Pardubicko zde měl zastoupení, viz cedule vpravo
Spolek Zelená pro Pardubicko zde měl zastoupení, viz cedule vpravo

Na 150 občanů, zastupujících spolky, které podpořily otevřenou výzvu poslancům, protestovalo v pondělní podvečer s helmami a zalepenými ústy na Staroměstském náměstí v Praze. Cílem happeningu bylo znovu poslancům a poslankyním připomenout, že mají obnovit právo veřejnosti vyjadřovat se ke stavebním záměrům, pokud ovlivňují životní prostředí, a zastavit tak návrat ke stavu před rokem 1989, kdy bylo vyjádření takového názoru považováno za zločin proti hospodářství a státu. V úterý 7. března totiž proběhlo druhé čtení novely stavebního zákona a souvisejících zákonů.

 Na happening dorazil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a mimo jiné řekl: “Odpovědnost za legislativu navrhovanou vládou nese vláda jako celek. Je to vláda koaliční, možnost vyjednat kompromisy je limitovaná, jsou tam strany, které na věcech, o kterých se bavíme, nemají shodu. Každá strana šla do voleb s nějakým programem a je za tím mechanika na úrovni vlády a zastoupení a síly jednotlivých politických stran. A proto, když zde stojím, není to zříkání se politické odpovědnosti, ale naopak – každá strana koalice má odpovědnost za plnění svého programu a za míru kompromisu, kterou dokáže vyjednat.

Kromě něj na happeningu promluvila řada mluvčích spolků a také osobností, které jejich snahu podporují. Sérii projevů zahájila Petra Kolínská z organizace Zelený kruh: “Soudržná a odolná občanská společnost vyrůstá ze zájmu a péče o místo, ve kterém lidí žijí. Investoři, úřady a občané spolu mají komunikovat o podobě projektů, které ovlivňují životní prostředí desítky, resp. stovky let.” 

Právo veřejnosti vyjádřit se ke stavebním záměrům podpořil také Petr Svoboda, advokát a vysokoškolský pedagog na Právnické fakultě UK: “Příroda nám nepatří, my jsme její děti, a měli bychom se k ní chovat s úctou a respektem. A když ji někdo hodlá ničit, ať už k tomu má jakýkoliv důvod, měli bychom mít možnost se k tomu vyjádřit a oponovat mu.” 

Doplnila jej bývalá ombudsmanka Anna Šabatová: “Díky osvíceným ministrům, jako byli Josef Vavroušek, Bedřich Moldan a Ivan Dejmal jsme měli v oblasti účasti veřejnosti ve stavebních řízeních náskok před evropskou legislativou. Ten jsme v roce 2018 ztratili a s ním i možnost vyjadřovat se ke stavebním záměrům. Tato vláda by nám ji mohla vrátit.

Anna Vinklárková z organizace Arnika zdůraznila důležitost spolků v rozhodovacím procesu: “V praxi se ukazuje, že právě a jedině aktivní občané, sdruženi ve spolcích, dokáží ohlídat, ať už záměrné či nezáměrné, pochybení úřadů v jednotlivých kauzách. Pokud poslanci nechtějí podpořit účast veřejnosti s procesech povolování staveb, znamená to, že nechtějí podpořit ztransparentnění procesů, které by bylo zásadním protikorupčním opatřením, což je opravdu smutné.” 

Tento pohled podpořil také sociální ekolog a vysokoškolský pedagog Ivan Rynda: “Protože se touto problematikou celoživotně zabývám, vím, že nestátní, neziskové organizace, mají ve společnosti neuvěřitelně důležitou roli, kterou si málokdo uvědomuje. Je historicky ověřeno, že právě nevládky umí v lokálním, regionálním i globálním měřítku identifikovat problém, který ještě nikdo nevidí. A jestliže se stát této pomoci dobrovolně zříká, jedná hloupě, protože neziskové organizace v rozhodovacích procesech neškodí, ale naopak pomáhají.” 

Za organizátory happeningu uzavřela blok projevů Nikol Krejčová z Greenpeace: “Právo účastnit se rozhodování je jedno ze základních demokratických práv. Spolky často chrání zájmy životního prostředí a místních občanů proti moci peněz developerů a měly by proto být vnímány jako prospěšné iniciativy. Není pravda, že spolky stavební řízení blokují, ve skutečnosti se účastní jednotek procent všech řízení. V zájmu státu nejsou developeři stavící bez ohledu na lidi i přírodu, ale především spokojení obyvatelé.

Arnika, Zelený kruh a Greenpeace vyzvali poslance k obnovení účasti veřejnosti při povolování staveb již v prosinci 2022. V otevřené výzvě na poslance apelovali, aby k novele zákona předložili a podpořili pozměňovací návrh, který umožní veřejnosti podávat námitky, a tím pomáhat chránit přírodu a krajinu při povolování staveb. Jejich výzvu kromě spolků podpořily také tisíce lidí, kteří kvůli tomu napsali poslancům e-mail

Zatím jedinou reakcí na výzvu spolků je návrh předložený skupinou koaličních poslanců. Spolkům však nabízí pouze možnost účastnit se při povolování staveb v případě, že je spojeno s kácením stromů nebo udělením výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Spolky jej považují za nedostatečný. Neřeší totiž mnohé jiné dopady na životní prostředí, konkrétně nevratné zábory půdy a hospodaření s vodou v krajině. Díky spolkům byly již v minulosti zachráněny některé přírodní lokality nebo došlo ke zlepšení stavebních projektů. Spolky povolování staveb nezdržují – účast veřejnosti prostřednictvím spolků byla radikálně omezena pozměňovacím návrhem novely stavebního zákona před čtyřmi lety – ke zrychlení povolování staveb však nedošlo.

Návrhy novely stavebního zákona a souvisejících zákonů jsou nyní projednávány v Poslanecké sněmovně. Poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy do konce druhého čtení, které probíhá dnes, 7. března. Třetí čtení, kde se bude o návrzích hlasovat, bude pravděpodobně 22. března.