Magistrát MMP rozhodl že borovice u ZŠ Svítkov jsou důležitým krajinným prvkem
ROZHODNUTÍ
Magistrát města Pardubic, odbor životního prostředí (MmP) jako příslušný odvolací orgán přezkoumal dle § 89 odst. 2 správního řádu napadané rozhodnutí včetně předložených spisových podkladů a podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodl:
Odvolání obou spolků
Zelená pro Pardubicko z.s. Bartoňova 831, 530 12 Pardubice, IČ 22665641 ze dne 24.3.2021 doručené na Úřad městského obvodu Pardubice VI (ÚMO VI) dne 27.3.2021 datovou schránkou a Chráníme stromy z.s.,
se potvrzují a rozhodnutí o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les se dle § 90 odst. písm. b) správního řádu ruší v celém rozsahu a vrací k novému projednání. Odůvodnění:MmP přezkoumal na základě včasného a věcně správného odvolání spolků ze dnů 27.3.2021 a 30.3.2021napadené rozhodnutí včetně spisové složky vedené v dané věci. Rozhodnutí se týká povolení kácení pěti stromů rostoucích mimo les, konkrétně:1. Borovice lesní obvod kmene 230 cm ve 130 cm2. Borovice lesní obvod kmene 87 cm ve 130 cm3. Borovice lesní obvod kmene 128 cm ve 130 cm
Dle rozdělovníku
Jednalo sev podstatě o opakovanou žádost (kácení borovic bylo v roce 2020 zamítnuto). K žádosti bylo připojeno i odůvodnění opakované žádosti ze dne 13.1.2021. Důvod bylo ulomení a pád větve dne 7.1.2021 s tím, že do budoucna nelze tyto opakované pády vyloučit. Žadatelem je Statutární město Pardubice, Pernštýnskénáměstí 1, 530 21 Pardubice, IČ 00274046 zastoupené Magistrátem města Pardubic, odborem majetku ainvestic, U Divadla 828, 530 02 Pardubice. Následovalo oznámení zahájení řízení ze dne 18.1.2021, které bylo zasláno i spolkům Chráníme stromy z.s. aZelená pro Pardubicko z.s., které oba využily svého práva a do řízení se včas přihlásily jako účastníci řízení. Oba spolky také podaly vyjádření ke kácení. Spolek Chráníme stromy z.s. spolu s přihlášením do řízení dne 21.1.2021 a spolek Zelená pro Pardubicko z.s. podal vyjádření ke kácení separátně dne 8.2.2021 dopisem ze dne 7.2.2021. Spolek Chráníme stromy z.s. vyzval ÚMO VI, aby „pečlivě a objektivně posoudil, zda uvedené důvody kekácení odpovídají důvodům zákonným a zda je požadované kácení z tohoto pohledu přiměřené.“ Dále vyzýval k určení adekvátní náhradní výsadby. Spolek Zelená pro Pardubicko z.s. ve svém vyjádření ze dne 7.2.2021 jasně vyslovil nesouhlas s kácením předmětných stromů. Požadoval opětovné posouzení stavu borovic nezávislým odborníkem a připomněl, že se jedná o opakovanou žádost. Kácení borovic bylo v roce 2020 zamítnuto a dle tvrzení spolku se zdůvodnění kácení od roku 2020 prakticky nezměnilo.V řízení dále následuje oznámení o ukončení shromažďování podkladů ze dne 9.2.2021 a rozhodnutí ze dne 12.3.2021, kterým bylo kácení povoleno v plném rozsahu. Proti tomuto rozhodnutí se následně odvolal spolek Zelená pro Pardubicko dopisem ze dne 24.3.2021 a následně i spolek Chráníme stromy z.s. podáním ze dne 30.3.2021. Spolek Zelená pro Pardubicko z.s. argumentuje v odvoláním jediným bodem, v němž poukazuje na absenci povolení odchylného postupu při ochraně ptáků dle § 5b ZOPK. Na stromech se totiž v době vydání rozhodnutí znovu zahnízdili havrani polní. Je nutné korigovat vyjádření spolku, protože na havrana polního(Corvus frugilegus) se nevztahuje ustanovení § 56 ZOPK – havran není zvláště chráněným živočichem vyjmenovaným v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. Nýbrž se na havrana vztahuje právě obecná druhová ochrana – obecná ochrana volně žijících ptáků dle § 5a ZOPK. MmP dodává, že havran polní je v červeném seznamu zařazen jako druh zranitelný a je všeobecně známo, že je oblast Pardubicka jednou z ne mnoha hnízdních oblastí havrana v ČR. ÚMO VI své rozhodnutí o pokácení sice podmínil kontrolou hnízd, ale vzhledem k termínu, do kterého kácení hnízd povolil: „v případě klimatických podmínek odpovídajících období vegetačního klidu do polovinu dubna“,mohl předpokládat (navíc je ÚMO VI z předchozí úřední činnosti známo, že ke hnízdění na předmětných borovicích docházelo), že k zahnízdění havranů v tomto období nejspíš dojde. Vzhledem k blízkosti a zapojení stromů ve skupině se dá předpokládat, že by kácením kterékoliv stromu mohlo dojít k významnému rušení ptáků během jejich hnízdění. ÚMO VI si tak raději měl opatřit stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody. Aktualizované metodická instrukci odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody uveřejněné veVěstníku MŽP, ročník XXX – leden 2020 – ČÁSTKA 1, konkrétně v bodem 3.2.11: „Může-li kácením dojít k poškození nebo ničení hnízd a vajec nebo odstranění hnízd druhů ptáků, kteří volně žijí na území členských států Evropské unie, a nebo k vyrušování těchto ptáků [vyrušování významné z hlediska cílů směrnice Rady2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (konsolidované znění)], nelze kácení povolit, pokud není příslušným OOP stanoven odchylný postup podle § 5b odst. 1 ZOPK.“ MmP má za to, že by postačilo alespoň stanovisko MmP k výskytu havrana, jelikož povolit shoz právě používaných hnízd by nebylo v tomto případědost dobře možné a muselo by se vyčkat na jejich vyhnízdění mimo vegetační období. MmP má proto za to, že ochrana volně žijících ptáků byla, s ohledem na posunutí možného období kácení, nedostatečně zohledněna. MmP toto považuje za hrubou nesprávnost zakládající nezákonnost rozhodnutí.
2.Druhý odvolatel – spolek Chráníme stromy z.s. ve svém odvolání uvádí pět bodů potažmo návrhů, které MMp nebude přepisovat, jelikož odvolání je součástí spisu. Pouze se k bodům jednotlivě vyjádří:
3. Požaduje zrušit dané rozhodnutí Chráníme stromy z.s. se odvolává na znalecký posudek z roku 2020, který byl podkladem již pro předešlé řízení o povolení kácení, kdy kácení stromů nebylo povoleno. Posudek je součástí spisu a je zřejmé, že obecně považuje stromy za vitální a zdravé. Sám ÚMO VI přiznává, že „Z posudku nevyplývá, že by zdravotní stav borovic vyžadoval bezprostřední odbornou péči a konstatuje, že všechny stromy jsou v dobrém zdravotním stavu,“ (str. 2 stanoviskak předání spisu). Tedy zdravotní stav borovic se během necelého roku nezměnil. ÚMO VI dále podotýká, že „Po pádu větve bylo referentem OIDŽP ÚMO Pardubice VI provedeno šetření na místě, byla pořízena fotodokumentace. Z tohoto následného šetření nevyplynulo, že by odlomení větvezpůsobil zhoršený zdravotní stav stromu. Vzhledem k většímu množství sněhových srážek v danémobdobí situace korespondovala se závěry zpracovaného posudku Ing. Mlejnkovou,...“ (str. 2stanoviska k předání spisu).ÚMO VI se tak měl podrobně zabývat tím, zda šlo o běžné povětrnostní podmínky, nebo o náhlý jev,který se běžně nevyskytuje. Nelze tedy v podstatě určit, zda opravdu šlo o „nové podstatné informace a okolnosti“ na základě nichž bylo řízení znovu vedeno. Nehledě na fakt, že odlomení větve se přihodilo u jedné z borovic, přičemž mají ale být káceny všechny borovice. Dle MmP nelze jednoznačně povolit pokácení všech stromů ve skupině na základě odlomení jediné větve z jednohostromu. MmP postup tedy nemůže považovat za správný a v souladu se zásadami logického myšlení.Kácení stromu nelze v žádném případě odůvodnit pádem větve ze stromu jiného, byť by se jednalo ostejný taxon. Zde MmP shledává jednoznačně pochybění ÚMO VI, které zakládá nezákonnou vadu rozhodnutí.2. Spolek Chráníme stromy z.s. se v tomto bodě zaobírá povolení pokácení stromů na základě odlomení jedné větve. MmP se k tomuto vyjádřil již v předešlém bodě.3. a) S tímto tvrzením se MmP neztotožňuje. K tvrzení spolek Chráníme stromy z.s. je nutno dodat, že orgán ochrany přírody nemohl zamítavým rozhodnutím o pokácení stromů uložit žadateli povinnost ošetření stromu. Ošetření stromů je vždy v moci vlastníka stromu a musí při něm postupovat tak, aby nedošlo k poškození dřeviny. b) S tímto bodem se MmP částečně vypořádal již v rámci bodu 1, tedy dává spolku Chráníme stromy z.s. za pravdu, že orgán ochrany přírody – ÚMO VI měl stromy posoudit jednotlivě (viz i dále v odůvodněn). Fakt, že ulomení jedné větve z jednoho stromu ÚMO VI vztáhl na celou skupinu stromů, je dle MmP nesprávný a nezákonný postup.
4. Dle názoru MmP měl ÚMO VI více zkoumat řešení možného oplocení. Pakliže zde oplocení dříve existovalo, bylo by žádoucí toto důkladně probrat s majitelem pozemku a zabrat se řádně jinými možnostmi než pokácením stromu. Pokud existuje možnost zachování stromů tím, že se stromy oplotí –jak tomu bylo dříve – má ÚMO VI jako orgán ochrany přírody tuto možnost řádně prověřit. Nikoliv se spokojit s nejjednodušším řešením, které je v rozporu se zájmem, který má ze své podstaty hájit. Ze spisu ani z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, že by tak učinil.
5. Tento bod se týká případu, kdy by odvolací orgán kácení potvrdil. Vzhledem k rozhodnutí v odvolacímřízení je však irelevantní.Jak bylo řečeno výše, nedostatkem rozhodnutí z pohledu ZOPK a povolování kácení je fakt, že ÚMO VIfakticky neprovedl u stromů žádné hodnocení estetického a funkčního hodnocení. Toto hodnocení musí totižbýt provedeno pro každý strom individuálně. ÚMO VI hodnotí skupinu jako celek, což v podstatě činnírozhodnutí nepřezkoumatelným, jelikož není zcela jasné, jakými správními úvahami se ÚMO VI ujednotlivých dřevin řídil. Tento zásadní nedostatek spolu s dalšími nedostatky zakládá nezákonnostvydaného rozhodnutí.MmP však musí dále konstatovat, že dané rozhodnutí nesplňuje ani náležitosti dle správního řádu. SpolekChráníme stromy z.s. podal připomínky společně s jejich oznámením účasti v řízení dne 21.1.2021 apřipomínky spolku Zelená pro Pardubicko z.s. byly evidované dne 8.2.2021. V odůvodnění rozhodnutí ÚMOVI pouze zmíní existenci připomínek spolku Zelená pro Pardubicko z.s., načež se s nimi vůbec nevypořádal.Dokonce je v rozhodnutí neuvedl ani jako účastníky řízení.Spolky jsou v tomto případě regulérními účastníky řízení dle § 70 ZOPK a není možné jejich připomínky anávrhy opomíjet. Dle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění mimo jiné uvedou „informace o tom, jakse správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“Proto je nudné v odůvodnění tyto připomínky a návrhy zmínit a vypořádat se s nimi. ÚMO VI však taktovůbec neučinil, což je hrubý nedostatek celého rozhodnutí.
6.
MmP přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu a konstatuje, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro zjevné vady řízení a nedostatky v odůvodnění. ÚMO VI se nevypořádal s připomínkami a námitky účastníků řízení ani nezhodnotil a nepoměřil funkční a estetické významjednotlivých borovic s jiným veřejným zájmem. Dále zde došlo ke kolizi s jiným chráněným zájmem, kterým je ochrana volně žijících ptáků, když ÚMO VI nedostatečně zabezpečil ochranu hnízdiště havranů. Závěrem MmP podotýká, že pokud je skupina stromů „důležitým estetickým prvkem celého širšího území (uliční prostor, školní areál)...“ (posouzení 5 ks borovic str. 4) stojí za vážnou úvahu, zda jejich odstraněním nebude dotčen § 12 ZOPK. MmP je přesvědčen, že by případné kácení mělo předcházet i stanovisko k možné změně krajinného rázu. Z výše nadepsaného tak MmP napadené rozhodnutí ruší dle § 90 odst. písm. b) správního řádu v plném rozsahu a vrací k novému projednání.Poučení o odvolání:Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 91. odst. 1 správního řádu).
Ing. Miroslav Míča Vedoucí odboru životního prostředí