Pardubický kraj má problémy se zajištěním ochrany přírodní rezervace Maštale, tak ji raději zruší

Dne 28. 7. 2025 Pardubický kraj oznámil záměr zrušit PR Maštale (1063 ha) a v oblasti zřídit dvě nová ZCHÚ: přírodní rezervaci Nové Maštale (474,5 ha) a přírodní památku Roudnické údolí (2,76 ha). Mimo to hodlá vyhlásit přírodní park Maštale na cca 2000 ha, ten však není zvláště chráněným územím a z hlediska hospodářského i jiného využití nepředstavuje téměř žádné omezení.

Podařilo se nám zjistit pouze jeden případ od roku 1990, kdy bylo v ČR bez náhrady zrušeno maloplošné zvláště chráněné území (šlo o půlhektarovou přírodní památku Na Vysokém v jižních Čechách). V ostatních případech došlo na místě zrušeného ZCHÚ na stejné nebo i větší rozloze k vyhlášení nového ZCHÚ ve stejné nebo dokonce vyšší kategorii (např. NPR), případně se rušené ZCHÚ stalo součástí 1. či 2. zóny NP nebo CHKO.

 

Pardubický kraj se přesto nyní chystá na stovkách hektarů zrušit zvláštní územní ochranu přírodovědně cenné lokality a současnou přírodní rezervaci zmenšit o více než polovinu. A evidentně nelituje ani značného objemu promrhaných finančních prostředků vynaložených na zpracování plánu péče o přírodní rezervaci, kterou ani ne rok od schválení plánu péče hodlá zrušit.

Krajská samospráva, jmenovitě radní Pardubického kraje pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil, tím dává jasně najevo, jak se staví k ochraně přírody, i to, jak snadno podlehne tlakům soukromých vlastníků lesů a obcí. Ohrožena jsou tak i další zvláště chráněná území v kraji všude tam, kde by vlastníci pozemků vyjádřili nespokojenost s tím, že je existence ZCHÚ omezuje v hospodaření (navzdory vypláceným kompenzacím), a obrátili se na radního Krčila.

Pikantní je Krčilovo zdůvodnění předložených návrhů: „Naší snahou je lépe chránit lokality, které si ochranu skutečně zaslouží.“ Lépe chránit lokality. Tím pan radní nepřímo přiznává, že cenné lokality v rezervaci doposud nebyly chráněny dobře, když se teď už konečně mají chránit lépe. To není dobrá vizitka dosavadní práce radního pro životní prostředí!

V posledních asi šesti letech se přitom práce krajského úřadu jako orgánu ochrany přírody významně zlepšila a lokality v rezervaci začaly být skutečně chráněny nejen na papíře, ale i v praxi. To ovšem k velké nelibosti soukromých vlastníků lesů, obcí a radního Krčila, kteří prosazují návrh rezervaci na značné ploše zrušit.

Nepřesnosti, polopravdy a zkreslení faktů o PR Maštale

V prvních dnech od zveřejnění záměru se v médiích objevila řada článků či reportáží, které se tématu věnují. Snad v každém se objevují nepřesnosti, nepravdy či polopravdy a všelijaká zkreslení, jejichž zdrojem je nejčastěji příspěvek na webu Pardubického kraje, resp. opět radní Krčil, nebo předseda Mikroregionu Maštale a starosta Proseče Jan Macháček. Rádi bychom některá publikovaná tvrzení uvedli na pravou míru. Nejprve se ale pokusíme objasnit historické souvislosti dnešní situace.

Měly by se měnit hranice, rozloha nebo režim ochrany chráněného území Maštalí?

V roce 2018 navrhl spolek ZO ČSOP Rybák Svitavy otevřít diskusi o možnosti zrušit stávající rezervaci a vyhlásit novou, s upraveným vedením hranic a územním vymezením. V té době o tom patrně nikdo ze samosprávy Pardubického kraje, obcí nebo soukromých vlastníků pozemků v rezervaci vůbec neuvažoval. Divné, že? A proč je dnes situace přesně opačná?

Úmyslem spolku bylo vyhodnotit tehdejší stav rezervace a na širší platformě „ochrany přírody“ se dohodnout na návrhu řešení, které by posléze bylo předloženo vlastníkům k další debatě.

V říjnu 2018 se tak uskutečnilo jednání na pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Pardubicích, kterého se kromě odborníků z AOPK ČR účastnili také referenti krajského úřadu, zoolog Východočeského muzea nebo spolky. K řešení byly předloženy tyto problémy:

1) značná rozloha ZCHÚ a velké množství vlastníků pozemků i hospodařících subjektů činí zajišťování ochrany přírody ze strany OOP velmi obtížným;

2) součástí rezervace jsou některé degradované plochy, pole nebo stavby (chaty, tábory aj.), naopak přirozené ekosystémy se vyskytují jen ve fragmentech;

3) zřizovací předpisy jsou zastaralé a nejednotné (pro okres Chrudim a okres Svitavy odlišné, včetně bližších podmínek ochrany PR);

4) dochází k intenzívnímu lesnickému hospodaření (holoseče, výsadba monokultur borovice a smrku, pěstování geograficky nepůvodních dřevin, aplikace biocidů, neomezené nahodilé těžby a tím i absence mrtvého dřeva a jiné);

5) plán péče trpí závažnými nedostatky.

Návrh spolku obsahoval poměrně razantní zmenšení rozlohy rezervace, na rozdíl od aktuálních návrhů Pardubického kraje ale s tím, že kolem rezervace by bylo vyhlášeno rozsáhlé ochranné pásmo se stanovenými limity hospodaření. Z debat vyplynulo, že se zmenšováním rezervace kromě spolku nikdo z účastníků jednání nesouhlasí, odmítavý postoj opakovaně vyjádřila AOPK ČR. Spolek proto navrhl druhý, výrazně mírnější návrh úpravy hranic PR, nesetkal se však v podstatě se žádnou odezvou.

Mezitím se spolek Rybák zaměřil na dodržování zákonných předpisů v PR Maštale a po několika sporech s krajským úřadem, které nakonec řešilo Ministerstvo životního prostředí, začala být zákonem ustanovená pravidla důsledněji vymáhána i ze strany krajského úřadu. Do té doby, zejména v nultých a desátých letech tohoto století, byly mnohé cenné porosty zlikvidovány rozsáhlými holosečemi. O povolení těžby dřeva v PR mnohdy ani nebylo žádáno a krajský úřad vše toleroval s tím, že „nemůže omezovat vlastníka“. Když pak byla odpovědná referentka KrÚ odejita (na ředitelství státního podniku Lesy ČR), situace se změnila. Mnohé těžby nebyly povoleny nebo byly omezeny, podáno bylo několik podnětů k prošetření nepovolených zásahů, některé řešil krajský úřad, jiné Česká inspekce životního prostředí, uděleny byly i pokuty.

Pozitivním důsledkem je, že dnes již nedochází ke vzniku rozsáhlých holosečí, podporují se cílové druhy dřevin a na řadě míst nápadně přibylo mrtvého dřeva (ležících kmenů i stojících souší), které je jak známo jedním z klíčových faktorů podporující lesní biodiverzitu. Většina vlastníků také začala pravidla respektovat, své záměry oznamovat nebo řádně žádat o povolení výjimek. Jenomže vlastníkům pozemků a hospodařícím subjektům se takový stav nelíbí, chtěli by hospodařit bez omezení, jako dřív. Jejich stížnosti sílily a s tím i tlak samosprávy (Rady Pardubického kraje) na státní správu (orgán ochrany přírody).

Zklidnění situace mělo přinést opatření obecné povahy, které KrÚ vydal v roce 2023 a které jednoznačně definovalo pravidla hospodaření v rezervaci a nahradilo tak mnohá správní řízení o povolování výjimek, která by musela být vedena. Rezervace byla rozdělena do tří zón. V nejpřísnější zóně A (přírodovědně nejcennější plochy) byly vyloučeny hospodářské zásahy, naopak v zóně C zahrnující poměrně rozsáhlé oblasti bylo lesnické hospodaření omezeno jen minimálně, zásahy však musí směřovat k přeměně skladby dřevin na přirozené druhové složení.

V roce 2021 začal KrÚ připravovat nový plán péče pro PR Maštale, tomu stávajícímu totiž končila platnost. Osloveno bylo několik odborníků, aby se vyjádřili k návrhu spolku Rybák na změnu hranic rezervace a zmenšení její rozlohy. Stanoviska (zahrnutá do plánu péče) geologa Jana Vítka, zoologa Vladimíra Lemberka (obratlovci), zoologa Luboše Berana (vodní měkkýši) a mykologů Terezy Tejklové a Jana Kramoliše se svými závěry úplně neshodují a nevyplývá z nich jednoznačně, které plochy by mohly být z rezervace vyjmuty. Navíc trval nesouhlas botaniků a lesníků z AOPK ČR se zmenšováním rezervace. Proto krajský úřad zadal zpracování plánu péče pro ZCHÚ ve stávajících hranicích s tím, že otázka úpravy hranic zůstává otevřená.

Nový plán péče byl schválen v říjnu 2024. V souvislosti s revizí režimu ochrany a hranic chráněného území je v plánu péče zvýrazněno tučně a podtrženě:

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že nejvhodnějším řešením je tzv. „přehlášení rezervace“ (fakticky se jedná o vyhlášení nové rezervace za současného zrušení původní přírodní rezervace), které bude provedeno v souladu s aktuální legislativou a na základě aktuálního stavu dochovaného přírodního prostředí, jeho potenciálu a nejnovějších vědeckých poznatků. Je pravděpodobně, že dojde k úpravě předmětů ochrany, cílů ochrany a plošného rozsahu rezervace. Vzhledem k tomu o jak rozsáhlé a cenné území se jedná by konečnému návrhu měla předcházet širší věcná a odborná diskuse se zapojením veškerých stakeholderů.

 

Devět měsíců po schválení plánu péče, v červenci 2025, Pardubický kraj zveřejnil výše uvedené návrhy, aniž by nějaká „širší věcná a odborná diskuse se zapojením veškerých stakeholderů“ proběhla. O tom, že návrhy byly zpracovány poněkud překotně, bez kontroly a připomínek zainteresovaných stran, svědčí mnohé kvalitativní nedostatky. Ostatně už z navržených názvů nově vyhlašovaných ZCHÚ je to patrné: Přírodní památku „Roudnická rokle“ bychom čekali někde u Roudnice, nikoli v Roudné. Název „PR Nové Maštale“ málokdo chápe a snad nikomu se nelíbí. Naštěstí neprošla provokativní varianta „Malé Maštale“.

Spolek Rybák se zveřejněnými návrhy Pardubického kraje nesouhlasí a domnívá se, že ani nejsou splněny zákonné důvody pro zrušení zvláštní územní ochrany (přírodní rezervace) v navrhovaném rozsahu. Vyzývá Pardubický kraj ke stažení návrhů a jejich přepracování na základě skutečně široké a odborné diskuse a s ohledem na závěry odborných posudků aktuálního stavu stávající rezervace a v ní dochovaného přírodního prostředí. Spolek je připraven případná nařízení Rady Pk napadnout.

 

„Návrh vznikal několik let a na jeho přípravě se podílela i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.“

Návrh v současné podobě byl až do jeho zveřejnění zcela neznámý spolkům, místním znalcům (odborníkům v oblasti zoologie, botaniky, mykologie či geologie) i odborníkům z AOPK ČR a dramaticky se liší od návrhů předložených v minulosti spolkem Rybák. Pokud jde o roli AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Východní Čechy Josef Rusňák nám k tomu napsal:

„AOPK nebyla vůbec požádána o odborné stanovisko. Současný plán péče uvažuje o novém vyhlášení, ale po odborné diskusi. Pokud proběhla, pak bez AOPK. Pan redaktor Kopecký se AOPK dotázal, zdali je "přehlášení" s námi konzultováno. Naše tiskové oddělení mu sdělilo, že se nás na nic nikdo neptal a tudíž, že jsme se k tomu nevyjadřovali. Jeho reportáž tak vyznívá poněkud dvojsmyslně. V závěru říká, že i AOPK se teprve s výsledkem seznámí. Bohužel však i tvrdí, že jsme se na návrhu změny podíleli. To však není pravda.“

„Návrh na úpravu režimu ochrany přírody v oblasti Maštale byl vypracován na základě nezávislých posudků i mnoha debat se zástupci samospráv i hospodařících subjektů.“

Není jasné, jaké nezávislé posudky má pan radní Krčil na mysli. Každopádně se nemůže jednat o odborné posudky zoologů, mykologů či geologů uvedené v plánu péče a zmiňované výše, neboť z nich se navrhované změny rozlohy ZCHÚ vyvodit nedají. Je velmi neprofesionální, když pan radní vede mnohé debaty „se zástupci samospráv a hospodařících subjektů“, včetně obcí, které byly usvědčeny z porušování zákona o ochraně přírody a krajiny a kterým byla udělena pravomocná pokuta, kdežto s místními znalci a odborníky včetně AOPK ČR nebo spolky nejedná a záměrně je obchází.

 

„Přírodní biotopy se vyvíjejí a některé oblasti již nesplňují podmínky pro ochranu.“

Přirozeným vývojem téměř jistě nedojde k takové změně lesního biotopu, že by už nesplňoval podmínky pro ochranu. Jestliže někde taková situace nastala, pak proto, že biotop byl zničen těžbou dřeva, a tedy že Pardubický kraj tam nedokázal zajistit odpovídající ochranu.

 

„Na pole nesmí těžké stroje“, „přísná pravidla komplikují hospodaření na polích.“

Zákaz vjezdu těžkých zemědělských strojů na pole v rezervaci není v žádném předpisu zakotven, tvrzení je zcela nepravdivé. V přírodní rezervaci je však zakázáno používat intenzívní technologie nebo chemické postřiky bez povolené výjimky. Na tom snad není nic divného. Divné se ale může zdát, proč je součástí rezervace orná půda? Inu, protože v době jejího vyhlašování se jednalo o louky, v katastru nemovitostí jsou pozemky dosud vedeny jako trvalý travní porost. Je tedy docela dobře možné, že hospodařící subjekt kdysi louky zničil orbou a dnes si stěžuje, jak ho rezervace omezuje v hospodaření.

 

Současná rezervace ohrožuje turistický ruch, hrozí úplný zákaz vstupu veřejnosti do Maštalí, nemohly být odstraněny stromy spadlé na stezku a ta tak byla uzavřena…

Podle současných pravidel je vsup do PR Maštale volný. Pan starosta Macháček naráží na situaci, kdy byl vstup do části lesa v oblasti tzv. Městských maštalí dočasně zakázán poté, co na turistickou stezku spadlo (nebo bylo pokáceno) několik borovicových kmenů, převážně souší. A „kvůli pravidlům ochrany“ prý nebylo možné stromy odstranit. Správně však mělo být uvedeno, že nebylo povoleno je z lokality odvézt, jak požadoval vlastník (Město Litomyšl). Nikdy nebylo zakázáno stezku zprůchodnit a překážející kmeny dle potřeby rozřezat a zajistit tak bezpečný pohyb po stezce. To se nakonec také stalo a vlastník za ponechání ležícího dřeva uplatnil finanční kompenzaci.

Jelikož ředitel Městských lesů Litomyšl nechce být ochranou přírody omezován a vymáhání zákonných postupů ho obtěžuje, místo rychlého zprůchodnění stezky zařídil zákaz vstupu do lesa s jasným poukázáním na to, že ochrana přírody omezuje nejen vlastníky lesů, ale i turistický ruch. Podobě se na jiném místě zachoval další z vlastníků lesa a pan Macháček jejich postoje ochotně přijímá. Jenomže i kdyby se rezervace zmenšila o polovinu dle návrhu, obě tato místa v rezervaci a tedy přísné ochraně zůstanou. Pokud si to vlastník umíní, může v podobných případech zprůchodnění stezek oddalovat, vyžádat si zákaz vstupu do lesa a znovu popouzet veřejnost proti státním i dobrovolným ochráncům přírody.

 

V rezervaci se majitelům pozemků těžko hospodaří.

„Stěžují si, že pomalu musí sehnat povolení na každý strom, který chtějí skácet,“ řekl starosta Jarošova Martin Olbrich. Jistě, těžba dřeva v přírodní rezervaci není možná bez povolení orgánem ochrany přírody. A to je dobře.

Pan starosta a mnozí vlastníci pozemků jen stále nechápou smysl přírodní rezervace a odmítají respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny. Podle § 58, odstavce 1), je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem a každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Vznikne-li tímto omezením finanční újma, má vlastník právo na její náhradu. Mimochodem, v oblasti Jarošova se nachází „mírnější“ zóny B a C a od roku 2023 je zde těžba dřeva, s určitými omezeními, povolena opatřením obecné povahy.

 

„Původní vymezení přírodní rezervace Maštale, vyhlášené ve dvou etapách v letech 1992 a 1999, neodpovídá současným ekologickým a právním požadavkům.“

§ 33 zákona č. 114/1992 Sb.: „Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace;…“

Ekologickou hodnotu území PR Maštale potvrzují mnohé odborné průzkumy, soustředěné přírodní hodnoty se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast se v současné rezervaci vyskytují na většině rozlohy. Současné vymezení rezervace naopak stále ekologickým a právním požadavkům z převážné části odpovídá.

Zdroj:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pardubicky-kraj-ma-problemy-se-zajistenim-ochrany-prirodni-rezervace-mastale-tak-ji-radeji-zrusi