Boj o průplav

Spor o splavnění Labe přes Slavíkovy ostrovy u Přelouče, který před dvěma roky Nejvyš ší správní soud vrátil na úplný začátek, má nečekané pokračování. Sdružení Děti Země zažalovalo rozhodnutí krajského úřadu, který v biocentru povolil kácení akátů.
PARDUBICE Málokdy se asi stane, že by ekologické sdružení bojovalo za akáty, které mají jako nepůvodní dřevina mezi ochránci přírody špatnou pověst, protože vytlačují původní rostliny.
U pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové přesto začal tento týden spor, v němž jde o bytí a nebytí 26 kusů této dřeviny. Kdyby se měla kácet kdekoliv jinde, nikdo by si toho asi ani nevšiml. Stromy ale rostou na Slavíkových ostrovech, což už je osmnáct let dějiště bojů mezi sdružením Děti Země a Ředitelství vodních cest (ŘVC), které přes tuto přírodní lokalitu s ohroženými modrásky chtělo
postavit průplav, otevírající cestu do Pardubic. ŘVC tvrdí, že akáty chce skácet, protože jsou to invazivní dřeviny a v přírodní lokalitě Slavíkovy ostrovy nemají co dělat.
Sdružení Děti Země tomuto vysvětlení podle textu žaloby nevěří a podezírá státní firmu, že pravým důvodem je příprava stavby kanálu.
"Děti Země podaly žalobu proti kácení 26 kusů místně nepůvodních druhů dřevin na Slavíkových ostrovech především proto, že nebyly splněny všechny zákonné podmínky, to znamená nebyl doložen žádný potřebný závažný a naléhavý důvod ke kácení," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Dodal, že nebyl správně vyhodnocen stav kácených dřevin, ve spisu chyběl souhlas se zásahem do území a uložená náhradní výsadba v počtu 36 kusů dřevin je velmi nízká.
Žalobu podpořil u soudu i předseda sdružení Zelená pro Pardubicko Jan Linhart. "Pravdou je, že akáty nikde nechráníme. Tady se nám ale nelíbilo, jak jejich pokácení Ředitelství vodních cest zdůvodnilo," uvedl.
Nevíme, kudy půjde průplav
Krajský úřad Pardubického kraje s kácením souhlasí. Souvislost kácení akátů se stavbu průplavu podle vedoucího oddělení ochrany přírody na krajském úřadě Vladimíra Vrány neexistuje. "Ne každý záměr v této lokalitě má souvislost se splavněním Labe," uvedl Vrána s tím, že akát je nepůvodní invazivní dřevina, která se velmi rychle rozrůstá a rozhodně modráskům nijak nepomáhá.
ŘVC zase u soudu připomnělo, že dnes není vůbec jasné, zda budoucí kanál půjde řečištěm, po pravém, či levém břehu Labe.
Spor je jen drobnou epizodou v příběhu, který už dvě desetiletí zaměstnává úředníky, ekology, soudce i politiky. ŘVC se od roku 2000 snažilo prosadit vybudování průplavu přes přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy, který by umožnil lodím doplout z Chvaletic do Pardubic. V roce 2016 Nejvyš ší správní soud rozhodl, že úřady udělaly při výběru variant průplavu chybu. Proto musí vzniknout nový posudek vlivu stavby plavebního kanálu u Přelouče na životní prostředí (EIA).
Současně se odehrává další zápas o to, zda Slavíkovy ostrovy budou zařazeny do národního seznamu evropsky významných lokalit NATURA 2000 kvůli výskytu modráska bahenního a očkovaného, což by stavbu patrně znemožnilo. Ministerstvo životního prostředí to opakovaně prosazuje, vláda to na základě tlaku ŘVC i Pardubického kraje zase odmítla. Na nekonečný spor o Slavíkovy ostrovy doplácejí především daňoví poplatníci, kteří přípravu stavby za stamiliony korun financují. Naopak ohrožený modrásek vyhrává. ŘVC se snaží pro tento druh vytvářet dobré podmínky a motýlům se tam daří.
Oceňovat státní firmu za to je však podle Patrika absurdní. "Protože se od roku 2000 snaží toto biocentrum zničit výstavbou zbytečného plavebního kanálu za 3,1 miliardy korun, a dokonce dosud zabránilo zařazení tohoto území do soustavy NATURA 2000," uvedl.
O autorovi: David Půlpán, redaktor MF DNES