Architektonický návrh z roku 2002

Vítězný návrh soutěže na urbanistické a architektonické řešení Tyršových sadů z roku 2002.

Tyršovy sady v Pardubicích
Soutěž na urbanistické a architektonické řešení Tyršových sadů: 2002
Vítězný návrh: Atelier Zahrada nad Metují / Tomáš Jiránek
Spoluautoři: A. Jiránková, M. Lehmann, M. Turba, J. Vyškovský

Tyršovy sady představují největší park v Pardubicích, rozkládající se ve středu města v těsné blízkosti zámku. V roce 1931 zde bylo vybudováno podle návrhů architektů K. Řepy, F. Potůčka a V. Vetešníka rozlehlé výstaviště, kde se konala celostátně významná „Výstava tělesné výchovy a sportu Republiky československé". Po skončení výstavy sloužil areál výstaviště jako atraktivní park pro společenské vyžití. Poslední pavilon někdejšího výstaviště zanikl roku 1977. Torzo tohoto areálu, cestní síť, vodní prvky a dřeviny, tvoří dnešní základ sadů. Poslední obnova parku proběhla ve druhé polovině 60. let podle projektu Ing. Vaňka.

Statutární město Pardubice vyhlásilo v květnu 2002 veřejnou soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů v centru města. Vyhlašovatel požadoval řešit území s provozní i prostorovou vazbou na související území ulic, náměstí a zelených ploch a navazujících zámeckých valů s respektováním dominant historického jádra a zhodnocení historie místa. Byl požadován návrh na oživení této historické části města, umožňující denní rekreaci obyvatel včetně zázemí pro podporu pozice řešeného území v samotném centru města. Komplexní návrh s vymezením základních prostorových regulativ.

Odborná porota posuzovala celkem 16 soutěžních návrhů a doporučila realizaci koncepce vítězného návrhu ateliéru ZAHRADA NAD METUJÍ.

Autorská zpráva

• Řešený prostor je dnes významnou křižovatkou pěšího a cyklistického provozu města. V návrhu se snažíme zkvalitnit vazby na pěší zónu třídy Míru, náměstí Míru, ulici Na Hrádku, Sladkovského a U Stadionu a podpořit myšlenku přechodu přes řeku Chrudimku do městské čtvrti Bílé předměstí.
• Zámek respektujeme jako centrální dominantu prostoru obklopeného parkem. Nová zástavba při ulici U Stadionu přináší oživení historické části města a svým zázemím a propojením s parkem zvyšuje rekreační potenciál území
• Tyršovy sady – jedině přijatelný je z uvedeného pohledu princip jednoduché krajinné zeleně realizovaný prostřednictvím přírodně krajinářského parku s místu odpovídající vegetační skladbou a s aktivitami odpovídajícími základním funkcím městského parku. Vzhledem k poměrně jednoduchému konceptu se stavby v parku omezují na dvě kavárny umístěné mírně mimo osu hlavního severojižního pěšího tahu v parku. Kavárna u vstupu směrem od města (A) využívá konstrukce stávajících veřejných záchodů, kavárna s galerií na opačném konci směrem k řece (B) je navrhována zcela nová.
• Prostor západní hranice Tyršových sadů. V souvislosti s novým urbanistickým řešením prostoru při ulici U Stadionu dostane novou náplň a určení dnešní cesta západním okrajem parku, řekněme pokračující osa ulice Na Hrádku. Návrh podtrhuje význam této cesty. Ta se stává významnou kompoziční a prostorotvornou osou této městské části. V uličním konceptu pokračuje z hlavní městské pěší zóny – třídy Míru – ulicí Na hrádku až na nábřeží přes most na pravý břeh Labe do severních čtvrtí Pardubic.
• Prostor mezi Tyršovými sady a ul. U Stadionu. Bulvár (ulice U Stadionu) – má své zásadní opodstatnění jak funkční, tak kompoziční. Funkčně oživuje provoz parku a stává se jakýmsi „rozhraním" mezi městským a parkovým prostorem. Bulvár tak vnáší do míst současného okraje parku, která působí spíše jako periferie, pocit městskosti a měřítkově respektuje jak park, tak i historický zámek. V širších vztazích pak bulvár jednoznačně pokračuje a navazuje na městské třídy spojující místo s centrem. Zástavba bulváru počítá s pevnou uliční frontou směrem do ulice. Modelace zadních traktů směrem k Tyršovým sadům je inspirována historickou parcelací. Tato polosoukromá část počítá s využitím pro zahrádky kaváren, restaurací, posezení pro obyvatele domů apod.

Hodnocení poroty vítězného návrhu:

Klady

• Jednoznačně definuje prostor věnovaný zeleni parku, který jasnou komunikační osou vymezuje proti urbanizované zóně.
• U dvou hlavních vstupů do parku citlivě umísťuje vhodné drobné objekty.
• Urbanizovaná zóna je navržena s citlivým způsobem prorůstání architektury do zeleně a využitím vodních ploch.
• V návrhu parkové zeleně rozlišuje listnaté a jehličnaté dřeviny a další druhy zeleně.Vhodně situuje nové vodní plochy v proporcích odpovídajících měřítku parku.

Zápory

• V návrhu vodních ploch je potlačeno stávající jezírko jako historický atribut.
• Problematický z hlediska technického a funkčního může být i vodní kanál s bazény podél hlavní komunikační osy.

Složení soutěžní poroty :

Závislí členové

Ing. Michal Koláček (náměstek primátora), Ing. arch. Jan Kovář (zastupitel města), Ing. Akad. arch. Miroslav Řepa, náhradník Jiří Razskazov (náměstek primátora)

Nezávislý členové

Ing. Zdeněk Novák (náměstek ministra kultury, krajinářský architekt, památkář, akad arch. Václav Šmolík, Ing. arch. Vladimír Čuhel), náhradník Ing. arch. Marcela Bílková

Přezkušovatel

Ing. arch. Iva Lánská